Hamr na Jezeře, Děvín, Stohánek

Hamr na Jezeře, rekreační oblast opěvovaná klasickým budovatelským, přesto velmi milým filmem o panu Andělovi. O pár let později poddolovaná a devastovaná těžbou uranové rudy, radioaktivní prvek pochopitelně sloužil v Sovětském svazu mírovým účelům. A dnes se rychle vzpamatovává z následků necitlivé těžby.

Dokonce tak rychle, že na území obce je zakázáno parkovat přes noc obytné vozy jinde, než ve zdejším kempu. V zimě je však kemp uzavřen na sto západů... Sto první západ jiného ražení ozáří lesy pod Ještědem do ruda, když se mi podaří vystihnout ten pravý okamžik :-).

Nedaleko najdete také: Sloní kameny a jehněčí pochoutky 

K ruinám Děvína byl vstup mnoho desetiletí zakázán, jeho zbytky stojí už za hranicí bývalého vojenského prostoru, od konce 60. let střeženého lépe než železná opona. Hrad postavili nejspíš Markvarticové, mocný rod v raném středověku ovládající celé severní pohraničí, velmi brzy se však dostal do rukou králů. Úkolem posádky byla ochrana staré a důležité obchodní stezky do Saska, dokládají to nálezy římských mincí podél trasy této bývalé komunikace.

 

Hodně lidí se škrábe na kopec v letních měsících a najdou tady poměrně hodně zdí, staré studny a bujný listnatý les. S příchodem chladnějších dní někdy i plné koše hub. Jen v zimním období je od hradu trochu vidět do krajiny a ta je na sever, východ a jih jedním slovem kouzelná. Hluboké převážně borové lesy, ledabyle poházené vyšší i nižší kopečky všech představitelných tvarů, měkké pískem a jehličím vystlané pěšiny. Jen západním směrem nutně každý narazí na stopy drancování nerozumných pánů moci věku rudých vlajek, srpů a kladiv.

 

Mým osobním tajemstvím je ke Dlouhé stěně přitulený Stohánek, malinkatý skalní hrádek. Na plošinu kdysi opatřenou dřevěnými stavbami se stoupá hodně ošoupanými schůdky vytesanými do pískovce, cestou se děti schovávají do skalních místností. Jak je nahoře nádherně si může vyzkoušet každý, kdo nenajde pod vyprávěním ke Stohánku obrázky :-). Mám jen takové letní a ty se k vyprávění z březnových ještě krátkých, avšak mnoha přísliby brzkého probuzení plných dní příliš nehodí.

3/2010

Vladislav Štekr

 
Úvod Výlety Cestopisy Tipy a zajímavosti Příběhy Přihlásit se Nová registrace
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím | Další informace