Obytným autem do pohoří Harz část druhá

Opouštíme nocležiště u Altenau a pokračujeme do Goslaru. Aby byl výlet pestrý, střídáme historii a města s pobytem v přírodě.

O Goslaru průvodce praví, že je to perla evropské románské architektury s imperiální minulostí, jedno z nejkrásnějších míst v Německu. Za všechno může stříbrná ruda, která se v Goslaru a jeho blízkém okolí těžila už začátkem desátého století. V polovině století jedenáctého se v nově vybudovaném románském paláci Kaiserpfalz konal říšský sněm Svaté říše římské a dalších třista let pak město bylo pokladnicí německých vladařů. Největšího stavebního rozmachu dosáhlo mezi lety 1350 – 1550, jenže potom začala těžba váznout a stavební aktivita klesat. Nicméně právě díky tomu se mnoho budov zachovalo dodnes, navíc zde byl za druhé světové války zajatecký tábor, tedy byl Goslar ušetřen bombardování.

část první: http://www.camper.photo/clanek/obytnym-autem-do-pohori-harz-cast-prvni/?clanekId=112 

Nejcennější domy najdeme v okolí náměstí a v ulici Hoher Weg, trochu na jih od centra je budova Kaiserpfalzu. Procházíme ulicemi a zkoušíme nasáknout atmosféru při kávičce uprostřed náměstí s výhledem na místní orloj. Podle průvodce se sice právě v každou celou sudou hodinu cesta na náměstí nedoporučuje, protože je tady moc lidí, ale když zaujmeme „strategickou“ pozici u kávičky nebo pivečka, pěkně v sedě se to „dá vydržet“. Přesně v celou se rozezvoní zvonkohra a z okének začnou vystupovat postavičky horníků. Pravda, k pražskému orloji má tato atrakce trošku daleko, ale závěr se jen tak nevidí. Orloj má totiž ukázat něco jako vývoj těžby v čase a když jako poslední vyjede z okna horník se sbíječkou a v plastové přílbě, už mu chybí jen rudá hvězda nad hlavou.... To však nemůže pokazit celkový dojem z naší prohlídky krásného města.

Teď je zase na čase se vrátit do přírody, projedeme tedy údolím říčky Oker k přehradě Okerstausee. Na souřadnicích 51°50´27.15"S 10°26´50.48"V odstavujeme auta tak, že kdybychom náhodou večer už nechtěli nikam jezdit, abychom nemuseli. Z držáků shodíme kola a jako podvečerní kratochvíli volíme objezd celé přehrady. Pravda, cesta se trošku kroutí, někdy se stane, že po půlhodině jedeme takřka ve stejném místě jako před ní, jen o pár metrů vody vedle, přesto vyjma jednoho úseku, kde břeh spadá opravdu příkře, jde téměř po vrstevnici a ve valné většině také po asfaltové automobilisty nepoužívané silničce nebo cyklostezce vybudované podél silnice obvyklé. Přesně to, co potřebujeme před večerní siestou s grilem a sklenkou.

 

Ráno sjedeme pár kilometrů po proudu říčky Oker, abychom vyrazili do kopců po její pravé straně. První atrakcí je vodopád u chaty Romkerhall, no je to spíš takový čůrek, ale vynechat to, co by německý návštěvník NP Harz nejspíš nepřežil, kdyby to neviděl, nemůžeme :-). Navíc odtud vychází značená turistická stezka do oblasti Kasteklippen, což je místo žulových skal a překrásných vyhlídek na oblé hřebeny Harzu. Protože vycházíme z údolí, pochopitelně celkem zostra stoupáme. Nad vodopádem míjíme vyhlídkovou plošinu, ze které se otevírá výhled na horní část údolí Okertal, současně si všimneme, že vodopád je dílem člověka, voda je sem přivedena umělým kanálem. Skvělý nápad, jak přimět výletníky zastavit v místě výletní restaurace :-), stanice "u vodopádu“. Stoupáme ještě trochu výš a výhledy se vylepšují. Zanedlouho už se motáme mezi skalami a přecházíme od jedné vyhlídky ke druhé, tento úsek cesty je opravdu skvostný. Končí další horskou chatou, přes jejíž střechu naposledy spatříme charakteristické budovy na vrcholu Brockenu. Pak už následuje jen poněkud méně strmý, ale delší sestup k autům v údolí. Ale ještě jedna atrakce na nás možná čeká v údolí říčky Oker. Občas je z přehrady vypuštěna dávka vody a tím je říčka „zplavněna“. Lodí na ní pluje požehnaně, asi nic pro začátečníky, proud je rychlý a koryto říčky úzké, plné obrovských balvanů. Asi nejhezčí místo řeky je pár kilometrů po proudu a také tam se na chvíli zastavíme.


K poslední zastávce našeho výletu musíme sice trochu popojet, hrázděné město Quedlinburg je z údolí řeky Oker vzdáleno asi 60 km cestou k domovu a navíc, jen asi 20 km od hradu Falkenstein, kde jsme před čtyřmi dny výlet začínali. V Quedlinburgu kruh symbolicky uzavřeme a to více než důstojně.

Typickou ukázka středověkého německého městečka, dlážděné ulice lemuje více než tisíc hrázděných domků, z nevysokého pahorku je stráží renesanční zámek. Pevnost tady stála už v roce 922, ve středověku se obyvatelé živili především barvířstvím, papírnictvím a kovovýrobou. Dnes se můžeme dlouhou dobu procházet mezi hrázděnými domky, jejich kontinuitu nic neruší. Ještě dlouho cestou k domovu zažíváme zdejší atmosféru a znovu si připomínáme zážitky ze čtyřdenního okruhu pohořím Harz.

7/2012

Vladislav Štekr

 
Úvod Výlety Cestopisy E-booky Příběhy Přihlásit se Nová registrace
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím | Další informace