Porta Bohemica zdola i shůry

O víkendu v okolí Porta Bohemica, přestože se v naší těsné blízkosti zvedají velmi strmé kopce, si užijeme nenáročnou pohodovou cyklistiku podél řeky, několik středověkých památek a uchvacující vyhlídku z vyhlášené rozhledny. Všechny kopce však zdoláme v pohodlí obytného vozu.

navazuje na výlety: http://www.camper.photo/clanek/lehka-cyklistika-a-tezka-historie/?clanekId=6 http://www.camper.photo/clanek/na-kolena-ceske-stredohori/?clanekId=15    http://www.camper.photo/clanek/lovos-strazce-brany-cech/?clanekId=43

Abychom naplnili takové předsevzetí, jako základnu zvolíme Litoměřice, kde lze v obytném autě přespat třeba na parkovišti 50°32´0.681"N, 14°8´33.026"E. Jeho výhodou je blízkost nádraží pro ranní přepravu osob i bicyklů do Ústí nad Labem. K dispozici je i kemp na Střeleckém ostrově.

Jak se někomu může zdát cestování vlakem s koly stresující záležitostí, na trati mezi Litoměřicemi a Ústím nad Labem jezdí vlaky poměrně často a všechny jsou vybaveny vagony pro přepravu kol. Cílovou stanicí je Ústí nad Labem – Střekov, trasa cyklostezky podél Labe navazuje jen pár desítek metrů od nádražní budovy.

 

Na kolech se vrátíme do Litoměřic k autu asi 30 km dlouhou trasou. Až na několik málo vyjímek je vedena po speciální asfaltové komunikaci pro cyklisty a téměř po rovině proti toku Labe. Než však vyrazíme správným směrem, zajedeme si kousek po proudu řeky. Najdeme tu restauraci s hezkým výhledem na skalnaté údolí a strmé kopce na okraji krajského města a tedy zde můžeme vstřebat všechny zážitky z cestování s Českými drahami. Pak už se vydáme správným směrem.

Ihned nás osloví silueta hradu Střekova určeného v době vzniku ke kontrole pohybu zboží po Labi a výběru cla. Nechal postavit Jan Lucemburský. Cyklostezka je vtěsnána mezi hradní vrch a velké zdymadlo umožňující lodní dopravu v zákrutech Porta Bohemica na Labi. Možná zde nebudeme vědět, kam se podívat dřív, strašidel se však obávat nemusíme. To prokázané tu prý běhalo v předminulém století. Byl jím německý skladatel Richard Wagner, po hradní zříceníně prý po nocích poskakoval zahalen do bílého prostěradla a tak hledal inspiraci pro svá díla. Za těchto podmínek sepsal báseň, která se stala libretem do jedné z jeho nejznámějších oper. Dodnes však prý za deštivých a bouřlivých nocí po skalách ke hradu šplhá mladá dívka, duch dcery jednoho z hradních pánů. Hledá svého milého, chudého podkoního, kterého nechal hradní pán zazdít a vyhladovět k smrti. Dívka pak ze zoufalství ukončila svůj život skokem z hradní skály.

 

Další průběh trasy je už klidnější. Střídavě jedeme v těsné blízkosti řeky nebo mezi domy přilehlých obcí. Na cyklisty jsou tady připraveni, najdeme mnoho možností k občerstvení a nebudeme-li spěchat, i desítky příležitostí k malebným pohledům na zde zcela klidnou hladinu Labe a zalesněné stráně po obou jeho březích. Někde projede člun, jinde cestu zpestří pohled na středověkou stavbu kostelíka (Církvice) nebo zámečku (Libochovany). Zvláštní pozornost si zaslouží Velké Žernoseky, tady můžeme ochutnat jedna z nejlepších bílých vín vyprodukovaných v České republice. Zdejší zámecké vinařství patří ke špičce, v době totality dodávalo vína do prezidentské kanceláře a běžný smrtelník v podstatě neměl příležitost je ani spatřit, natož pít.

 

Pak už se přiblížíme k Radobýlu, dominantě Litoměřic. Právě z něj viděl Karel Hynek Mácha požár, u jehož hašení pomáhal tak vehementně, až si uhnal pro něj smrtelný zápal plic. I pod Radobýlem roste réva, tedy stále je co ochutnávat nebo si raději pořídit nějakou zásobu na večer, kdy už nebude hrozit řízení jakéhokliv dopravního prostředku.

Samotné Litoměřice můžeme projet na kolech nebo později projít pěšky, rozhodně bychom však zdejší památkovou zónu, jednu z nejhezčích v Čechách, neměli přehlédnout. Vždyť kapitula tady stála už v roce 1057, o dvěstě let později se Litoměřice staly královským městem. Když dnes budeme procházet náměstím a přilehlými ulicemi, můžeme si představovat, jak se tu ve 13. století rozvíjela řemesla, obchod a vinařství. Půdorys a vedení městských hradeb se od té doby nezměnilo. A pohled na radnici a okolní světské i církevní stavby z dob středověku naše představy jen umocní.

 

Na druhý nocleh ve městě nezůstaneme. Za posledními domy se zvedá České středohoří, jehož sopečný původ nám potvrdí i velmi strmá silnice vedoucí pod rozhlednu na Varhošti. Na souřadnicích 50°35´22.370"N, 14°6´23.562"E půjde při troše ochoty vyrovnat rovinu obytného auta klíny a přespat. K volně přístupné rozhledně z roku 1973 to máme ještě si 500 metrů do kopce, nicméně toto je jedno z TOP vyhlídkových míst naší země. Jen pro zajímavost, spočítejme, na kolika místech odtud můžeme spatřit Labe. Prsty na rukou na stačit nebudou. A okolní vrcholy a kopečky, leckdy ozdobené skalisky nebo hradními zříceninami bychom možná nesečetli ani do rána....

Okolí Varhoště je prošpikováno značenými turistickým trasami, pohybu chtiví se tu rozhodně nudit nebudou. Totéž lze povědět o přírodě milovných, v okolí najdou několik přírodních rezervací nebo naučných stezek. Tento výběr už necháme na vkusu každého sou druha v hobby zvaném pobyt v obytném autě.

 

Před ukončením výletu si však nenecháme ujít ještě jednu ne příliš vzdálenou a ne příliš fyzicky namáhavou atrakci. Veřejnosti přístupný barokní zámek Ploskovice přitahuje návštěníky jednak svými bohatými sbírkami a expozicemi a také nádherným parkem. Možná mnozí z nás by si takové letní sídlo nechali líbit :-), mnozí se rádi vrátíme do svých sídel na čtyřech kolech a příští víkend vyrazíme za dalšími lákavými zážitky zase někam jinam.

5/2010

Vladislav Štekr

 
Úvod Výlety Cestopisy Tipy a zajímavosti Příběhy Přihlásit se Nová registrace
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím | Další informace