Karavanem do hor - kladenských

Kdo je nejstatečnější a nejobětavější bojovník za práva nekuřáků? Odnaučený kuřák :-). Zimní karavanisté si užívají lyžování, zimní sporty, vychutnávají si krásu zasněžených hor.

Odnaučený lyžař vyhledává v zimních měsících místa, kde je sněhu méně, kde vizuálně zima vypadá teplejší. Proto lednový výlet obytným vozem odnaučených lyžařů směřuje do Kladenských hor. Kde to je? No přece nedaleko Kladna :-). Mezi městy Slaný a Kladno najdeme dvě "hory" sopečného původu, kromě přírody je ale tady k vidění i mnoho kulturních nebo technických památek. Vydejme se na netradiční zimní karavanistický výlet.


Páteční večer nás zastihne ve Slaném. Souřadnice 50°14´2.75"S 14° 5´47.98"V nelze brát úplně vážně. Je to místo blízko pod Slánskou horou v oblasti chatiček a zahrádek, jenže tak maximálně na jedno auto, dojezd po velmi úzké polní cestě, nicméně "dá sa". Pro výstup na sopečný vrch místo ideální. Stačí po cestě pokračovat mírně vzhůru, kde křoviny kopce přecházejí do pole uhnout vpravo a po hranici "lesa" vystoupat k výraznému rozcestí na horizontu. Pak znovu odbočit vpravo. Výstup je dlouhý řádově několik set metrů a stojíme v srdci lomu, ve kterém byly kdysi těženy sopečné horniny používané k výrobě štěrků. Panely naučné stezky nás poučí o geologických i historických zajímavostech hory.



Od spodního patra lomu je na dohled vrchol Slánské hory (330 metrů nad mořem), romantické místo s výhledem do okolní krajiny i na královské město. Milovníci outdoorových sportů tady najdou sice krátkou, ale správně strmou a C+ hodnotnou via ferratu, naopak přátelé záhad a pověstí zbystří při zjištění informace, že už v roce 750 podle pověsti kníže Nezamysl tady objevil pramen slané vody, který dal název hoře i budoucímu městu. Že má pověst historický základ dokázal geologický průzkum potřebný k těžbě uhlí v okolních dolech. V hlubinách země zde opravdu leží rozlehlé jezero slané vody, jejíž obsah soli je dokonce větší než v moři. Naopak na povrchu si všimneme velkého množství čedičových skal a skalek s nápadnou sloupcovitou odlučností horniny.



Krátce se ohřejeme a přesuneme se na náměstí ve Slaném. Přibližně v tomto místě 50°13´52.06"S 14° 5´16.61"V jsou vyznačena dvě poměrně dlouhá stání, kam s přehledem můžeme zaparkovat i obytný vůz. Parkování je o víkendu bezplatné. Hned na první pohled nás zaujme zdejší radnice, určitě se vydáme na procházku ulicí, kterou jsme na náměstí přijeli, abychom si prohlédli středověké domy nebo kostel sv. Gotharda, původně románský. Asi nejvýznamnější památkou města je ale Velvarská brána postavená v roce 1461, jediná dochovaná z původních čtyř bran středověkého opevnění.



V těsné blízkosti města Slaný pak stojí za vidění ještě dva historické objekty. Prvním je dřevěná zvonice postavená na hřbitově u kostela sv. Pavla a Petra v Přelíci. Na Slánsku prý je největší koncentrace podobných staveb a ta přelícká je typická. Jen dva kilometry od Přelíce pak najdeme městys Smečno, jehož dominantou je bílý renesanční zámek s mohutnou věží ozdobenou nápadnými arkádami. Zámek je účelově využit, ale na něj navazuje zámecký park s výzdobou barokních soch, volně přístupný veřejnosti. Až všechny výše popsané památky obejdeme, budeme už pomýšlet spíš na odpočinek, zvláště když v zimě jsou dny kratší a venkovní teplota moc k dlouhému pobytu na čerstvém vzduchu neláká. Ideální místem k takovému odpočinku je rybník Záplavy a 50° 8´24.20"S 14° 1´23.18"V nebo 50° 8´13.00"S 14° 1´33.32"V, obě místa vhodná k přenocování v karavanu. Při tuhých mrazech se na rybníku bruslí, v případě sněhové pokrývky i běžkaří, ale to jsme mohli jet do hor :-)


Ráno vyrážíme přímo od auta na procházku kolem rybníka, značených cest najdeme v okolních lesích hojnost. Přímo kolem auta prochází okružní 12 km dlouhá naučná stezka, kterou lze absolvovat a poučit se o životě na rybníce i v lesích. Nicméně nás čekají další atraktivní lokality v okolí nedaleké obce Vinařice. Zhruba někde na 50°9´55.251"N 14°5´8.245"E můžeme odstavit auto, abychom si mohli prohlédnout hornický skanzen a technické památky v dole Mayrau. Těžba tady skončila v roce 1997 a všechno na dole zůstalo zachováno tak, jak jej tehdy opustil poslední horník. Trasu absolvujeme s průvodcem vždy v celou hodinu, ale pozor, otevírací doba je jen od 9,00 do 15,00 hodin, ve všední dny i o víkendech, v letních i zimních měsících. Na důkladnou prohlídku dolu budeme potřebovat asi dvě hodiny času.



Po prohlídce se můžeme přesunout na opačný okraj obce, parkoviště pod Vinařickou horou na 50°10´41.84"S 14° 5´22.26"V je rozlehlé a v rovině, tedy před poslední víkendovou procházkou si tady můžeme chvíli odpočinout a třeba uvařit oběd. Naučná stezka kolem další sopečné hory v kraji měří 4 km a dojdeme po ní i do srdce lomu, ze kterého jsou velmi dobře patrné všechny těžbou odkryté a skoro jako podle pravítka uložené sopečné horniny, barevně odlišené. Z vrcholu kopce si pak můžeme užít kruhový výhled a před odjezdem k domovům se rozloučit se zdejší mírně zvlněnou krajinou.

1/2017

Ukázat na mapě | Vladislav Štekr

 
Úvod Výlety Cestopisy Tipy a zajímavosti Příběhy Kontakt Přihlásit se Nová registrace

Speciální nabídka!

Dobrý den,
jsme potěšeni, že vás zaujal obsah našich webových stránek.

Máte-li zájem být informován(a) o novinkách a změnách na webu, můžete se registrovat,
rádi vám jednou měsíčně pošleme zprávu o nových článcích.

Registrovat
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím | Další informace